Quy Nhơn – Setkání s Adélou a Davidem!!
Cesta z Buôn Ma Thuột do Quy Nhơn trvala 7 hodin! Sice to na mapě vypadá, že délka trasy je cca 280 km, ale vietnamské silnice nejsou v moc dobrém stavu, takže jsme museli jet přes vesnice. Cestou jsme viděli hodně kávových a pepřových plantáží. Pak se panorama soustředilo na hory nebo pole.
Když jsme dorazili k hotelu Nice Hotel, potkali jsme pár, který cestoval ze severu na jih – Adélu a Davida.
Jelikož v Quy Nhon se dá ubytovat v krásných barevných chatičkách La beach house Nhơn Lý Quy Nhơn, kde jste hned u pláže, doporučujeme i tuhle variantu. My jsme chtěli být ve městě, tak jsme si vybrali jinak. Šli jsme pak společně s děckama na večeři. Ochutnali jsme specialitku balut, čili kachní embrio. Zní to hrozně, ale chutnalo jim to :). Pak na procházku po pláži. Musím vás upozornit na jednu věc – lidé z Quy Nhơn jí fakt jen pálivé věci!
Druhý den jsme podnikli společný výlet s Adélou a Davidem. Původní plán byl návštěva ostrova Cù Lao Xanh, ale kvůli nějakému incidentu na ostrově nás tam nepustili bez povolení. Quy Nhơn má kolem sebe hodně malých ostrůvků a jeden poloostrov na který leží pláž Kỳ Co.
Motorovým člunem jsme se dopravili na pláž Kỳ Co a tam jsme měli 3 hodiny na zábavu. Věřte mi, tolik času nám bohatě stačilo. Byl to krásný ostrov, ale bylo tu příliš mnoho lidí. Moc se tomu ani nedivím, ještě den předtím (2. 9.) byl den nezávislosti ve Vietnamu. Jindy bych vám ten ostrov ale vážně doporučila.
Longiho poznámka: Abyste se dostali na ostrov Cu Lao Xanh, jako cizinec, potřebujete povolení vstupu od policie. To se dá žádat na stanici.
Po návštěvě ostrova jsme měli obrovský oběd od místních. Samé mořské plody a na závěr nám jeden pán nabídl pálenku z malých ptáčat, dali si to jen Dan a Šárka. Po zbytek dne jsme měli volný program. Večer jsme projeli město na skútru. Pak nás nadchl noční život na náměstí, kde pobíhali děcka. Bylo tam možnost pronajmout si dětskou elektrickou trojkolku. Nemohu zapomenout na to, když kluci večer jezdili vedle malých dělí. Dělali drifty a závodili spolu. Byl to vážně legrační pohled. Určitě se pak podívejte na naše video, jak si kluci hezky hráli s místními dětmi.
Poslední den v Quy Nhơn jsme podnikli menší výlet za kulturou. Skútrem jsme jeli až za město a tam jsme se zastavili v údolí. Zde jsme navštívili věže postavené v období Čamské říše (obyvatelé Champa, nepleťte s Chámovou říši). Jsou to krásné věže, ale v horkém dni se nám moc dobře nechodilo po schodech nahoru.
Odpoledne pro nás přijelo šestnástimístné auto a tady nám začíná další dobrodružná cesta do Hội An.
Hội An – město lampiónů
Cesta trvala asi cca 5 hodin, ale musím vám povědět jednu věc – řidič řídil jako blázen. Neustále troubil, jezdil docela rychle. Ale do Hội An jsme se dostali bezpečně.
Longiho poznámka: Do Hoi An se zle dostat i spacím nočním autobusem, který jede z Nha Trang. Bylo by to pohodlnější, ale my jsme už chtěli být v Hoi An.
Ubytovaní jsme byli u slavné Jolie Villa Hoi An. Hodně lidí, kteří cestovali skrz Vietnamnaklíč.cz byli s tímhle místem nejspokojenější. Když jsme se tam dostali, byl večer. Měli jsme ale stále energii, tak jsme navštívili lampionové město. Bylo to něco nad mé očekávání. Celé historické centrum města je v noci velice romantické a plných barev. Jen bylo hodně lidi, hlavně turistů. Tak kdo by si tohle nechal ujít, když sem přijede. Podrobnější prohlídku jsme nechali na další den.
Ráno jsme se hezky nasnídali a začal Tour Nông Dân (volně přeloženo: jaký je to být rolníkem). Cestu do malé vesničky nám ukazovala milá průvodkyně. Já a Long jsme se prohlídky nezúčastnili, protože jsme potřebovali zdokumentovat okolí a celou akci na poli. Program byl následující: Dan se Šárkou se převlékli do venkovského oblečení a zkusili si jezdit na buvolovi. Protože buvol se zrovna vyprázdnil v místě, kde se pěstuje rýže, tak se Šárka nechtěla zúčastnit další části. Dan měl odvahu a zkusil orat pole buvolem. Pak měli oběd s místními. Já s Longim jsme se vrátili do města donatáčet pár věcí. Když se naši kamarádi vrátili do hotelu, vypadali dost zpoceně a červeně. My jsme se tedy rozhodli jít do bazénu v Kim An Hotel. Je to partnerský hotel, takže jsme měli vstup zdarma. Fakt to bodlo!
Ve zbytku dne jsme v klidu prošli centrum. Když tam není moc lidí, město vypadá krásně. Kdybyste si vyhledali fotky Hội An, tak přesně takto vypadá i ve skutečnosti. Další možností je pronajmutí cycko řidiče a ten vám udělá parádní výklad po historickém městě.
Další ráno na nás čekala cesta do Đà Nẵng a jeho krásná příroda.
Đà Nẵng, Huế – moderní a historické město
Ráno nás soukromé auto odvezlo k Ngũ Hành Sơn (Marble Mountains). Pro mě jedno z nejzajímavějších míst v celém Vietnamu. Jsou to mramorové hory, které jen tak trčí ze země a pod ním je zastavěná zástavba. V Marble Mountains se nachází mnoho buddhistických chrámů. Jedním z nich má obrovitánskou sochu budhy a každý chrám byl pro někoho významného postaven. Vylezli jsme na vrchol hory, kde byl úžasný výhled. Vidíte moře, zástavbu kolem hory, další trčící se hory a v dáli i samotné město Đà Nẵng. Pokud máte někdy v plánu se zastavit mezi Đà Nẵng a Hội An, tak se určitě zastavte u Ngũ Hành Sơn, cesta trvá jen půl hodiny.
Poté nás vyzvedlo naše soukromé auto do Đà Nẵng. Náš hotel De Lamour Beach Da Nang byl přímo naproti pláži! Co jsme tím pádem dělali potom, co jsme se dostali k hotelu? Šli jsme k moři!
Šárka po dni v Hội An onemocněla, trochu se nachladila z klimatizací, které byly všude. Takže jakmile jsme se vrátili po pláži k hotelu, nechali jsme ji odpočinout. Koupili jsme jí léky a večer jsme jí přinesli večeři do hotelu.
S Danem a Longim jsme si pronajali skútr a projeli jsme částečně Đà Nẵng, hlavně jejich jedinečné mosty. Jeli jsme dál až za město a dostali se k Hải Vân Pass. Silnice jsou nově zrekonstruovány, takže se nám jezdilo krásně! Když jsme se tam konečně dostali, vylezla jsem na pahorek, který kdysi vojáci využívali k hlídání nepřátel. Ten pocit, když vystoupáte nahoru, je nepopsatelný. Na jedné straně vidíte moře a na druhé straně džungli. Gradovalo to a klima se měnila každým metrem stoupání.
Byla už pomalu tma, ale i tak jsme chtěli vidět pobřeží Lang Cô. Leželo trochu dál než Hai Van Pass (cca 15 min). Škoda, že naše foťáky už dobře nezachytily přírodu večer. Přesto to vše máme v naších vzpomínkách.
Další ráno nás vyzvedl šofér a jeli jsme do Huế. Z Huế jsme měli v plánu využít spací bus do Hanoje. Šárčin zdravotní stav se zatím nezlepšil, tak jsme ji doporučili letět do Hanội letadlem. Poté, co jsme ji doprovodili na letiště, jsme podnikli malý výlet do historického města Huế.
Huế byl krátký a deštivý. Stihli jsme projít královské město, které leží uprostřed, ale když začalo pršet, sedli jsme si na chodbě královské pevnosti, odkud byl krásný výhled na městečko. Na závěr dne jsme se šli do hotelu osprchovat a navečeřet. Kolem šesté hodiny večer jsme vyrazili na noční autobus, který nás odvezl do hlavního města Vietnamu – do Hanoje.
Napsat komentář